II.část: Andalucia&Gibraltar trip

Tak je tu pokračování...

Poté co se naše Šípkové Růženy probraly z Říše pohádek (a to zas tak moc nepřeháním, po jejich návštěvě speciálního shisha baru.. :D) jsme se zase nacpali do aut a vyrazili, tentokrát směrem k městu Nerja...

Nejspíš jsme měli, a dost pravděpodobně pořád máme, nějak narušenou karmu či co a zhoršilo se nám počasí. Ze začátku bylo "jen zataženo", pak z ničeho nic zima jak v morně a pršelo, a pršelo, a pršelo... 

Ono teda když to shrnu, tak nám prší skoro na všech výletech které jsme absolvovali, ale budiž :D

Z Granady to nebylo daleko, zhruba hodinku a něco. Dokážu si představit trávit zde dovolenou, i když je to celkem malé městečko. Dlouhé pláže, centrum města plné stánků a kavárniček, ano, být tak o dvacet stupňů více, bylo by tam nádherně.
 Možná kvůli počasí, bůhví, všichni byli nějací otrávení, znudění, a ani jsme neměli moc času, byla před námi ještě dlouhá cesta, tak jsme si prohlédli tzv. Balkon Evropy a jelo se dál.

Ano, bylo poněkud chladněji :D 

Více či méně z povinnosti jsme pořídili několik fotek a to bylo na dlouhé hodiny naposledy, co jsme byli všichni pohromadě :D Další bod naší cesty bylo město Ronda.

Jelikož jsme chytří studenti nikoho z nás ani nenapadlo půjčit si k autu alespoň navigaci. Nebo mapu. My tu cestu nějak najdeme, že jo. Jediné štěstí, že  jsme měli alespoň GPS v telefonu, i když se slavná Nokia zrovna moc nepředvedla. Ale co, lepší něco než nic :)

Původně to měla být pohodová cesta, mimo dálnice, abychom zbytečně neplatili moc. Paní Nokia hlásila cestu něco málo přes tři hodiny. So far so good. Jenže jedna obrovská nevýhoda těchto hloupých telefonů (jako že ne smartphone ale stupidphone), že jsme sice zhruba věděly kudy pojedeme, ale detaily nikoliv.
Už na cestě z Nerjy jsme ztratily zbylá dvě auta, čili bylo to jen a pouze na nás. I tak jsme jely. A jely. A jely... A z ničeho nic jsme se ocitly kdesi uprostřed hor. Strýček Google říká něco o národním parku Desfiladero de Los Gaitanes, ale kdo ví kde jsme byly... :D
Kvalitu fotek omluvte, vše je foceny za jízdy a nikomu se nechtělo zastavovat uprostřed neznáma, navíc když pršelo :D

Ty malé bílé tečky jsou ovce prosím pěkně. Dokonce jsme potkali i pravého nefalšovaného pastevce!
Jen jsem ho nikdo nestihl vyfotit, čili Vám nezbývá než mi věřit :P

Když by to byla klidná cesta Zemí nikoho, neřeknu ani fň. Ale ze třech hodin, jsme jely dvě půl v tak šílených zatáčkách, že to bylo sakra nepříjemné i pro nás jako posádku, a ani si nechci představit jak to muselo být šílené pro Tanju, naší řidičku. Chudák holka, měla večer bicepsy jako Arnold :D

Což mi připomíná jednu táborovou:"Cesta byla nerovná, dědek šlápnul do bahna... To ale jen tak mimochodem :D

My nadávaly a modlily se ať už je konec těch slalomů, takových sprostých slov a v tolika jazycích jsem snad ještě ani neslyšela :D

I nakonec jsme zdárně dorazily do cíle. 

A nemohly najít místo k zaparkování. 

A začalo pršet. Co pršet, to byl slejvák jako kráva :D

Takže pět naštvaných a unavených holek naběhlo do místního McDonald's. Že když už nic jiného dáme si do nosu. V tom nás napadlo, že jsme se tu měly sejít se zbylými účastníky zájezdu a nikde nikdo.
Což nám na náladě nepřidalo. Dozvěděly jsme se že "italská kára" už dávno odjela směrem k Marbelle (opět plážové letovisko) a "maďarská kára" je na cestě k nám.

Po velice vydatném a ani trochu výživném obědě, díkybohu, přestalo pršet (kdo si počká ten se dočká!).  A tak jsme alespoň mohly zjistit, proč je Nerja tolik vyhlášená. A podle fotek myslím pochopíte, že se veškeré tyto trable opravdu vyplatily, protože je to tam opravdu nádherné! A užily jsme si to!

Tanja,  náš driver :)

Unavené, ale spokojené :)

A tady jako Alenky v Říši divů...

Plaza del Toros - za zdmi této budovy se stále ještě pořádají býčí zápasy :)

Mňááu :D

Troška umění že :D

V Ronda jsme strávily asi dvě hodiny, se vším všudy, a byl čas vydat se dál. Chytrá paní Nokia opět hlásila dvě hodiny a opět nám neukázala cestu. A ta byla opět velice libová :D

Měly jsme namířeno přímo do městečka La Linea de la Concepión, což je město obklopující Gibraltar. Jak je jistě všem známo, Gibraltar není součástí Španělska, ale je britský. K čemuž se váže další story, ale to až v příštím příspěvku.

Tentokrát jsme neměli objednaný hostel ale apartmány, a musím říci že byly opravdu skvělé. Situované uprostřed golfového hřiště s přístupem na pláž... v létě to musí být opět bezvadné!

Apartmány Vista Real, La Línea de la Concepción

Každopádně do areálu jsme dorazili okolo deváté večer, s tím že si snad ještě někde budeme moci koupit alespoň snídani - protože proč? v neděli se, obzvlášť ve Španělsku, nedělá. Čili jediná možnost koupit si normální jídlo, (tím myslím chleba a něco k tomu :D) byla ještě v sobotu večer. 

Rychle a zběsile jsme se tedy vydali do Carrefouru a když jsme dorazili zpět do apartmánů, padli jsme za vlast. Každý za tu svojí :D

Pěkný, ale sakra náročný den :) 

A v neděli nás čekal úžasný, bezvadný, nádherný prostě skvělý Gibraltar! a k tomu jako bonus večerní Cádiz!

Ale to zase příště, Vážení přátelé:)

Bye bye!