III. část: Andalusia&Gibraltar trip

Ahojte, je tu třetí, poslední, část série článků o našem vejletu po Andalusii :)

Cílová stanice: Gibraltar!

Gibraltar je prosím pěkně ten kopec za námi :D

V neděli ráno, myslím tím španělské ráno, tedy v jedenáct, jsme se vydali směrem k Gibraltaru.

Všem je nejspíš známo, že právě Gibraltar patří pod vládu Spojeného království, tudíž jsme se naší expedici neúčastnili všichni. Bohužel náš turecký kamarád vlastní vízum jen pro Schengen, čili strávil celé odpoledne v La Línea de la Concepción, a i když nás to mrzelo, nedalo se svítit...
(co kdyby náhodou chtěl mezi "těma opicema" zůstat že jo :D )

Usmívající se Bianca

Kolem poledne jsme tedy překročili hranice a abychom si byli jisti,
že se jedná o britské území, první co na nás vykouklo byla
červená telefonní budka!!!
Chvíli jsem přemýšlela, zda si ji vyfotit...
Přeci jen, tradiční britská červená telefonní budka...
Ale nakonec jsem se na to vykvákla, podle mého to tu nemá co dělat.
Ať si říká kdo chce - co chce.
Tak jsme ji minula, ale pro ilustraci jsem si jednu fotku "vypůjčila" od své spolubydlící...
Pardón a dík viď... :D :D

Samotný Gibraltar je malinkatý, 6,8 km čtverečních (kdybych jen věděla, jak se tady dělá horní index... :D) takže jsme ho viděli téměř celý. Tedy dle mého vše zajímavé :D

První, co mě osobně uchvátilo, jen co jsme se dostali do centra, byla ta podobnost s Británií. Ano, čekala jsem, že když je to tedy pod jejich křídly, že se to někde musí odrazit.
Gibraltar je ze všech stran obehnaný Španělskem a to konkrétně Andalusií, kde i vysokoškolští studenti v oboru Anglistika vám horko-těžko anglicky řeknou kolik je hodin a tady každý mluvil anglicky - oukééj,  je to jejich národní jazyk, ale stejně!.
Jdeme dál: na těchto necelých sedmi kilometrech je místní měnou libra. Čili 1000 km kamkoliv na evropskou stranu se platí Eurem, ale tady, na pár metrech pláže a jednom kopci se prostě platí librou :D

Jen co jsem vstoupili na jejich území (týjo, to je jak z válečnýho filmu :D) začalo pršet.
Jak typicky britské - ale nevím, možná to byla jen domluvená atrakce pro turisty nebo co... :D

Jak jsme si to tak šlapali k lanovce na kopec, všude na nás vykukovaly malé domky, obchody (Marks&Spencer nebo třeba Dorothy Perkins), kavárničky... Až jsem si vzpomněla jak jsme si to s Jančou loni v únoru štrádovaly Londýnem :)
Popravdě si myslím, že Gibraltar je nádherný, myslím že je to perfektní kombinace Británie a Španělska a až na tu rozlohu jsem nenašla nic, co by se mi tu nelíbilo.

Někteří ze skupiny si chtěli  ten kopec vyšlápnout, naštěstí se nám je podařilo přesvědčit (neměli jsme na to čas..:D), a prosím pěkně necelých 500 m převýšení by nám stejně asi chvilku trvalo, měli jsme na celý výlet jen jedno odpoledne.. :)

Takže jsme naskočili na lanovku a hurá hurá za opicemi.
Opice na Gibraltaru jsou unikát. I když mi jejich chování velice silně připomínal chování veverek v St. James Park u Buckinghamského paláce. Nebojí se, a jsou non-stop hladoví :D Jojo, já vím, opice jsou exotičtější :D

Říkali nám, že Gibraltar bude stále britský, dokud zde tyto opice budou žít. A jelikož je každoročně importují z Maroka, myslím, že to ještě chvilku potrvá :D

Upřímně, čekali jsme že hned co vystoupíme z lanovky tak nám začnou skákat po hlavách, že jich tam budou miliony, a světe div se: nestalo se tak :D První, co jsme viděli, byl akorát pózující opeřenec. Ale i tak jsme si ho všichni zvěčnili.

Hned z lanovky jsme vylezli na vyhlídku, bohužel zrovna v tuto chvíli nám počasí nepřálo,

ale i tak to byla prostě nádhera!

Součástí vyhlídky byl i obchod s občerstvením a suvenýry.

I potkali jsme zde dvě opičky. I vzali jsme si je s sebou :)

A musím říci, že ani nebyly moc drzé, spíše takové milounké, až k sežrání :D

Ovšem vopravdovské vopice na nás čekaly kousek dál... 

A my se jich nemohli nabažit!

A jak pózovaly!

Ňuňuňu :D

Tak rychle honem všichni foťte! :D 

(jak ty turisti fakt ale!)

Vopice sem vopice tam :))

Je libo blešku?

Mámííí, podívej co je to za divnou vopici!!

Bylo, a stále je, přísně zakázáno je krmit (a to pod pokutou asi 500€). Ehm. 

Také nesmíte zašustit igelitovým pytlíkem, myslí si totiž, že pro ně nějaké to jídlo máte. A nedají vám pokoj. Ehm. 

(Všechny nápisy, cedule a zákazy jsem četla. A stejně mě nenapadlo nic lepšího než si v lanovce rozbalit müsli tyčinku, které jsem se vzápětí musela chtě-nechtě vzdát :D ČEŠI FAKT! :D)

Na vrcholku hory mají opičky takový přístřešek, kde dostávají svoje krmení, ovoce, zeleninu a kde je neustále nějaký ošetřovatel či zkušený průvodce, takže kdyby se něco dělo, nejsou odkázány na pomoc turistů. Ovšem kdyby se něco stalo turistům, tak nevím nevím :D

Musím uznat, že jsou opravdu fotogenické (fotogeničtí - kdo to má vědět).

Možná více, než většina lidí :D

A hravé... :) 

A drzé... :D

Ještě vyblejsknout jednu společnou a můžeme frčet z vršku a snad si nenabijeme... dál to znáte :)

Když jsme seběhli a dokonce bez rozbitých úst, dostali jsme se k místu zvaném Europa point. 

Odkud byl tedy nádherný výhled,

a kde se také konečně udělalo pěkně a vykouklo na nás sluníčko.

A také se nám dostalo nádherného výhledu na symbol Gibraltaru, Upper Rock.

Kuk :D

Kde jenom ta zatracená skála je?? :D :D

Většina naší družiny už byla utahaná, takže Europa Point už je ani za mák nezajímal :D

Uznali jsme tedy, že je na čase zvednou kotvy a přesunout se k poslední zastávce našeho výletu a to byl přenádherný Cádiz.

(menší zastávka u strejdy McDonalda se nepočítá, jsme hladoví studenti, žejo :D)

Doba však pokročila a do Cádiz jsme dorazili zrovinka ve chvíli kdy zapadalo slunce. 

Možná i tím si nás i za tu chvilku, co jsme zde strávili naprosto učaroval!

Viděli jsme jen kousek a později i za špatného světla, ale jsem si jistá, že sem s chci ještě podívat. 

Takže Vás nejspíše čeká post pouze o Cádiz. Asi na začátku června, ještě se uvidí :)

Nádherné, úžasné, prostě best :)

Ptákoviny, na to nás užije :))

Někdo tady asi něco ztratil :)

Po procházce podél pobřeží jsme objevili jednu z velice krásných pláží, bohužel můj foťák a noc se zrovna v lásce nemají, tak jenom tak :)

A poslední zastávkou před dlouhou a náročnou cestou domů byla Catedral de Cádiz...

P.S. Vídeo jako bonus :D

Tak já doufám, že se Vám má trilogie líbila, protože výlet byl úžasný, i přes pár problémů, zádrhelů a špatné počasí jsme si ho velice užili. A jak jsem řekla: zmákli jsme spoustu kilometrů, dva státy a několik měst.

Během příštího týden (SNAD!) bych chtěla napsat o párty ve stylu 80. let (která byla dokonalá!) a pak se chci opět pustit do několikadílného seriálu o výletu do Portugalska. 

Tak pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost a "zase příště, teď vypněte nás prosím, ať nebolí vás hlova." (Kdo uhádne odkud cituji?)

Bye bye!