První dny

Hola compañeros!

tak už konečně bydlíme:) Sice prozatím v jednom pokoji, ale už! Čekáme až se naši skoro bývalí spolubydlící vystěhují a my konečně vykrámujeme všechny naše věci. Máme jich dost. Už jich i dost přibylo... :D

Co se stalo v posledních dnech? ...není toho málo :D

Výhled z našeho bytu :)

Hlavně: začalo léto. V místních poměrech jde sice stále o jaro a někteří domorodci stále chodí v zimních bundách nebo kabátech ale: my už bundy odhodily a vesele si vykračujeme ve svetřících, dnes dokonce jen v tričku. Přes den je tu ve stínu kolem 20°C, na sluníčku to dnes vyšplhalo až k 28°C... Ještě nikdy jsem 15. února nepotřebovala opalovací krém, až teď. 

Začínáme se učit španělsky. Jinak to zde asi opravdu nepůjde... Nikdo, kromě komunity Erasmus studentů, tu anglicky nemluví! A pokud se ztratíte ve změti uliček, které jsou všechny stejné (a všechny pravděpodobně vedou do pekla), bez španělštiny se ven nedostanete. 

Už začínám chápat, proč se říká, že se sem tam nějaký ten Erasmák ztratí a nikdy se nenajde. Ano, rozumím :D S mapou nebo bez, pokud neumíte španělsky, nemáte šanci :D

Poslední noc na hotelu jsme se vydaly na první párty, pořádanou ESN (Erasmus student network; což je sdružení, nebo jak to nazvat, které podporuje zahraniční studenty a pořádá pro ně různé aktivity, jako párty, výlety apod. V Čechách spolupracují jen s málem univerzit, třeba UJEPem vůbec, ale v zahraničí jde o dobře fungující síť). Byl zde také předepsaný dress code: Po půlnoci už byl Valentýn, čili ESN PASSIONATE WELCOME PARTY se nesla ve znamení červené.

Ještě před touto akcí jsme se seznámily s partou holek, z Belgie a Itálie, a domluvily jsme se že půjdeme společně. Jsou zde o týden déle, čili už vědí kde co je. To, že se ve Španělsku žije hlavně v noci, pro nás nebylo takové překvapení, jako to, jak hodně v noci. Oficiální začátek welcome party byl vypsán na 23.30 hod, uff... Tak tedy v 23 hod že se sejdeme s ostatními, a pak vyrazíme. 

Mapa nemapa, i když nám přes den ukazovaly kde bydlí, večer, jsme netušili kde zvonit. V celé ulici nebylo jediné číslo popisné 5, které jsme hledaly. Po dvaceti minutách zoufalého hledání HEURÉKA! Našly jsme je!

Zhruba kolem jedné hodiny už jsme koukaly všude možně, proč jako pořád nikam nejdeme, když už je tolik hodin, ale brzy na to jsme se začaly zvedat a vyrazily směr Red Lion, bar, kde se párty konala. Ani si nedokážu představit že bych v Ústí vyrazila ven kolem jedné ráno, to bych tak akorát přijela do města, rozmrzla a mohla jet zpátky, protože by všude zavírali.. :D 
I přišly jsme a už bylo dost plno, asi jako Vozejk, v pátek, kolem desáté hodiny... Jenže davy lidí nepřestávaly proudit! Pořád a pořád další lidé přicházeli, vůbec nevím jak je možné, že se do toho baru všichni vešli!!! Nakonec jsme to kolem půl třetí zabalily, nedalo se tam ani hnout ani mluvit... Na tento styl zábavy si musíme holt zvyknout :D

Vlastně nám ani neuškodilo zmizet dříve, ráno jsme se stěhovaly a začaly poznávat město, resp. centrum města. Přirovnala bych to k výšlapu na Mount Everest, jen po rovině :D 
Prolezly jsme snad milion uliček, dokonce potkaly i Burger King a McDonald's - a to se tady tyto fast foody vůbec nenosí! 

Už vím co chci k Vánocům :)

Druhý den, zatím ještě ve vestě a parce, ale dnes už neee :)

Neubránily jsme se však nákupům... Potřebovaly jsme spacáky, domy jsou zde ještě promrzlé ze zimy a topení se zde také nenosí :D tak jsme si je tedy koupily. So far so good. K tomu nějaké ty brýle - tak jako svítí tady sluníčko, brýle nutné potřebujeme, že jo. Všechny troje. Co jsme dále potkat neměly byly výprodeje Mango, Zara a H&M. Nastalo šílenství. 

Po tomto zběsilém nákupním a poznávacím dni nás ještě čekala večeře, kterou pořádala naše spolubydlící Giulia pro své přátelé, a pozvala nás taky. Je nám moc líto, že nás opouští, protože jen díky ní jsme byly schopné podepsat nájemní smlouvu s majitelem bytu, který překvapivě nerozumí anglicky ani slovo, také nám velice pomohla co se týče orientace ve městě, plus přidala pár typů na místa, restaurace a bary, které určitě musíme navštívit. Hlavně je to velice fajn slečna se kterou jsme se poslední dva dny poměrně pěkně zasmály... Bude nám tu chybět!

Je toho spoustu co napsat, ale něco si také schovám na příště.
Třeba právě tuto večeři, nové přátelé z řad nových i "starých" Erasmáku, a hlavně místní trh,který jsme na doporučení dnes objevily a připadaly si jak dvě Alenky v říši divů. Jen poněkud hlučnějším... :D

Takže prozatím BYE, teda Hasta Luego!